Musí být mediátor právník?

Když se řekne mediace, spousta lidí si představí... meditaci. Vážně! O poznání méně častá je v souvislosti s mediací představa „nějakého právního řešení rozvodů“. Ani to ale není přesné. Mediátor totiž právník být nemusí. A mediace není „právním řešením“.

Kdo vlastně může být mediátorem?

Zákon o mediaci mluví jasně: zapsaný mediátor musí mít ukončené vysokoškolské vzdělání a složit odbornou zkoušku z mediace. Všimněte si, co tam není – žádná zmínka o právnickém vzdělání.

Mediátorem se tedy může stát prakticky kdokoli, kdo:

• má vysokoškolský titul
• složil zkoušku u Ministerstva spravedlnosti (pouze advokáti skládají zkoušku u České advokátní komory)
• je bezúhonný a svéprávný
• je zapsán v oficiálním seznamu mediátorů

Psycholog? Může. Učitel? Taky. Sociální pracovník? Jasně. Ekonom? Proč ne. Biolog, filosof, veterinář? Všichni můžou. Zákon totiž nerozlišuje obory – jde o schopnosti, ne o diplom z práv.

Proč si někteří myslí, že mediátor musí být právník?

Tady se dostáváme k jádru pudla. Když už máte právnické vzdělání, proč nenabídnout i mediaci? Jenže mediace není právní služba. Je to komunikační proces.

Dalším důvodem záměny je fakt, že řada mediátorů skutečně právo vystudovala. Zejména ti, kteří zároveň působí jako advokáti. Ale pozor – v roli mediátora nesmí dávat právní rady, rozhodovat nebo stranit jedné straně. Mediátor není soudce ani advokát. Jeho úkolem není vymyslet právní řešení, ale pomoct lidem, aby se domluvili sami.

Co je při mediaci důležitější než paragrafy?

Představte si situaci: Rozvedení manželé se hádají o střídavou péči. Dokážete si představit, že jim pomůže citování občanského zákoníku? Asi ne. Co potřebují, je někdo, kdo je vyslechne, pochopí jejich obavy a pomůže jim najít řešení, se kterým budou oba žít.

Mediace je především o:

• schopnosti naslouchat
• umění klást správné otázky
• zvládání emocí a napětí
• udržení bezpečného prostoru pro komunikaci
• kreativitě při hledání řešení

Mediátor není odborník na právo. Je odborník na konflikt. A to je vážně velký rozdíl.

Kdy je právník užitečný?

Samozřejmě, právní znalosti mají své místo. Zejména u sporů týkajících se dědictví, rozvodu majetku nebo podnikání. Ale i tady platí, že mediátor primárně facilituje dohodu, nevykládá zákon.

Ideální je kombinace: mediátor (ať už právník či ne) vede proces, účastníci mají možnost konzultovat s advokáty své pozice a možnosti. Po dosažení dohody je pak rozumné nechat ji zkontrolovat advokátem, aby byla právně v pořádku a vymahatelná.

Tak co z toho plyne?

Mediátor nemusí být právník. Je to člověk, který nevidí černobíle, ale vidí odstíny šedi a hledá, co funguje pro konkrétní lidi v konkrétní situaci.

Takže až vám někdo bude tvrdit, že mediátor musí být právník, můžete mu klidně říct: "Ne, nemusí. A dokonce to tak chtěl i zákonodárce." Protože mediace není o paragrafech. Je o lidech, kteří se potřebují domluvit.

A to zvládne i někdo, kdo neví, kde v občanském zákoníku najít ustanovení o věcných břemenech. Hlavně když ví, jak mluvit s lidmi.

Teď, když už víte, že mediátor nemusí být právník, vás to možná o mediaci zajímá víc, ne? Pokud chcete pochopit, jak mediace funguje v praxi, podívejte se sem. Jeden nikdy neví, kdy se vám to bude hodit.